Dva workshopy, devět příběhů: Cesta k vlastnímu filmu může začít

Autor
Datum

V těchto dnech nás čekají první seznamovací workshopy. Osobně se setkáme v Praze, kde lekce již tradičně povede Tereza Reichová, jíž si vážíme jak pro její pedagogické schopnosti, tak velkou empatii. Přestože letos pracujeme s omezeným rozpočtem, rozhodli jsme se otevřít také druhý workshop, tentokrát online, který povede Kateř Tureček – lektorstvo, jež se nebojí žádného tématu a dokáže vytvořit bezpečný prostor pro hluboké tvůrčí hledání. Jaké projekty se letos vydají na cestu k filmu?

Tereza Reichová si do své pražské skupiny vybrala pětici různorodých projektů s potenciálem dát vzniknout kvalitním filmům. Jeden z vybraných námětů sleduje soužití na společné zahradě rodinného domu, kde se schází několik generací pod jednou střechou. Další vypráví příběh dvou Rusek, které strávily polovinu života budováním domova v Česku — teď balí kufry a své loučení vnímají jako nepříjemný rozchod. Třetí námět zkoumá, jak ženy každou noční cestu domů nevědomky přetvářejí v taktické cvičení v prostoru města a jak k tomu přispívá samotná architektura. Čtvrtý zachycuje, co se děje s mladými muži z diagnostického ústavu, když několik hodin týdně pečují o koně na okraji Prahy. A pátý se ponořuje do snových deníků jako do archivu situací, které tělo ještě nevyřešilo.

Kateř Tureček si do online workshopu vybralx čtyři náměty, které různými způsoby zkoumají naše individuální lidské prožívání a hledání vlastní identity. Jeden z nich se vrací k rodinné paměti a místům, která už nám nepatří, a ukazuje, jak nás drobné symboly – třeba kovové berušky na zídce cizího domu – mohou držet v minulosti. Další sleduje ženu, která po letech péče o děti hledá cestu zpět do práce i k sobě samé. Třetí obrací pozornost k drobným, často přehlíženým momentům každodennosti, které tvoří skutečnou strukturu života. Skrze rodinné archivy i současné záběry touží ukázat jak se naše vnímání obyčejnosti mění s věkem, vzdáleností i životními etapami. Poslední projekt je intimní sebereflexí člověka po třicítce, který zkoumá vlastní vztahové vzorce, nejistoty i touhy a snaží se pochopit, jaký vztah vlastně hledá a zda je připravený ho žít.

Ceníme si odvahy všech, kteří se rozhodli vydat na nelehkou tvůrčí cestu, a máme radost, že můžeme být u toho. Na stezku k námětu vyrážíme právě teď!